Autor: admin

Ekologický institut Veronica dal 2. května 2026 osadě Malina plaketu Přírodní zahrada. Nedostala ji jedna ukázková zahrádka na okraji, ale celá osada – všech 57. Tři pravidla proto platí na každém záhonu, i tam, kam si nikdo cizí nezajde.

Tři podmínky, které platí všude

Bez chemicko-syntetických pesticidů a herbicidů. Bez lehce rozpustných minerálních hnojiv. Bez rašeliny. Na těchhle třech věcech stojí certifikace celé osady a bez nich nemá cenu dokládat nic dalšího.

Rašelina je z té trojice nejméně nápadná. Bere se z rašelinišť, která rostou tisíce let a znovu je nikdo nevypěstuje – a v pytli se substrátem ji člověk nehledá. Na Malině ji zastupuje vlastní kompost. Co z toho plyne pro uživatele zahrádek, je na stránce Pravidla osady.

Jak to vypadá, když se nestříká

Přírodní zahrada neznamená nepořádek. Cesty jsou posečené, zeleninové záhony vedené v řádcích, ovocné stromy prořezané. Pestrost se pouští ze řetězu tam, kde nikomu nevadí: kus přirozené louky, květnatý trávník, hromada větví v koutě, kterou nikdo neodklidil, protože slouží jako úkryt pro řadu živočichů. Zahrádka bez chemie se od té stříkané pozná spíš čichem a sluchem než pohledem.

Dvanáct prvků, které jsme doložili

Plaketa se neuděluje za dobrý dojem. Osada k žádosti doložila dvanáct konkrétních prvků:

• živý plot z planých keřů
• květnatý trávník
• přirozená louka
• listnaté stromy
• mimořádná stanoviště
• květiny a trvalky
• zeleninové záhony
• ovocná zahrada
• kompost
• zadržování dešťové vody
• mulčování
• smíšená kultura

Proč je to na osadě těžší než na jedné zahradě

Na vlastní zahradě si člověk vystačí s dohodou se sebou. Na osadě se musí sejít 57 rozhodnutí a vydržet rok po roce. Všechny zahrádky se navíc mezi sebou neoddělují plotem, takže co udělá jeden, mají ostatní hned za sebou. Je to práce navíc – a taky důvod, proč tady plaketa neznamená jen ceduli na bráně.

Kolik druhů se na Kraví hoře napočítalo

Alena Klimešová spočítala v roce 2015 v diplomové práci na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity druhy na devíti zahrádkách na Kraví hoře. Našla 281 druhů cévnatých rostlin. V celém veřejném parku Kraví hora jich bylo 116.

Roste tu koniklec luční český, který je v Česku silně ohrožený, dál koniklec velkokvětý, sněženka podsněžník, bledule jarní, modřenec chocholatý, ocún jesenní, rozchodnice růžová, netřesk výběžkatý, mateřídouška úzkolistá, dřín obecný a tis červený. Ke starým odrůdám patří jabloně, hrušně a sladkovišně.

Kam to míří dál

17. července 2026 podala osada na Odbor životního prostředí brněnského magistrátu podnět, aby se Malina stala významným krajinným prvkem. Vyjádření zatím nemáme. Až přijde, napíšeme to sem.

Jak přírodní zahradničení rozjet na vlastní zahradě, rozebíráme v poradně.

Na Malině se bioodpad nepálí ani neodváží. Osadní řád spalování zakazuje a kompostování ukládá, takže tráva, plevel a zbytky z kuchyně zůstávají na zahrádce a vracejí se do ní jako výživa. Stačí dodržet pár pravidel, aby to fungovalo.

Poměr, na kterém to celé stojí

Tři hrsti hnědého na jednu hrst zeleného materiálu.

Zelené je tráva, plevel, zbytky ze zeleniny a ovoce, kávová sedlina. Tahle složka nese dusík a vodu. Hnědé je sláma, seno, suché listí, podrcené větvičky, karton bez lepicích pásek. To vše nese uhlík a drží v hromadě vzduch.

Když kompost páchne po zkaženém, chybí mu hnědá složka. Když se v něm celé měsíce nic neděje a je vysušený na troud, chybí mu zelená část a voda. A pak je tu jedna věc, na kterou se zapomíná častěji než na poměr.

Vzduch

Hromada bez vzduchu se zapaří a začne kysele páchnout – místo kompostování hnije. Stačí ji dvakrát do roka přehodit vidlemi, na jaře a na podzim. Pokud hromadu skládáte od začátku, prostřídáváte vrstvy zeleného a hnědého a nechá ji volně stát, obejdete se i bez přehazování.

Vlhkost jako vyždímaná houba

Jak poznáte, že má kompost tak akorát vody? Vezměte hrst kompostu a stiskněte ji v ruce. Když mezi prsty teče voda, je hromada příliš mokrá – přidejte suché listí nebo slámu a promíchejte. Když se hrst rozpadne a nedrží pohromadě, chybí voda. Správně vlhký kompost drží tvar a nekape.

Co do kompostu nepatří

Právě tenhle seznam rozhoduje o tom, jestli bude vše fungovat a jestli se vám na kompost nenastěhují hlodavci.

• maso, kosti, mléčné výrobky a tuk
• výkaly psů a koček
• plevel s dozrálými semeny
• sklo, plasty a lesklý potištěný papír

Kdy je kompost hotový

Vyzrálý kompost voní po lesní hrabance, jednotlivé zbytky se v něm nepoznají a hromada se scvrkla asi na třetinu. U hromady, kterou nikdo nepřehazuje, to trvá rok až dva. U přehazované a dobře namíchané to jde za jedno léto.

Společný kompostér pro šedesát lidí a víc

Kdo nemá na vlastní zahrádce místo, bude ho mít společné. 12. září 2026 od 9:00 do 17:00 stavíme na osadě komunitní kompostér počítaný nejméně na šedesát uživatelů a k němu informační tabuli o správném kompostování. Přiložit ruku může kdokoli, termín je na stránce Akce.

Podrobnější rozbor kompostu, mulče a půdy najdete v poradně.

Na Malinu chodí žáci ze Základní školy a praktické školy Brno, Vídeňská. Kompost je pro děti vděčné místo: hromada se hýbe, hřeje a mění se v hlínu – a na rozdíl od záhonu se na ní nedá skoro nic pokazit.

U kompostu se smí ušpinit

Na záhon se nešlape, strom se neláme, kytky se netrhají. U hromady kompostu je to naopak: dítě tam může sáhnout rukou, něco vysypat, něco přehrabat, a nic tím nezkazí. Proto je to na zahradě první místo, kam ho můžete pustit samotné.

Tři úkoly, které zvládne i tříleté dítě

• Nosit. Kýbl se zbytky z kuchyně na hromadu. Krátká cesta a viditelný konec.
• Lámat. Suché větvičky na kousky do délky prstu. Čím menší, tím rychleji se rozpadnou – a lámání je práce, u které dítě vydrží.
• Zkoušet vlhkost. Stisknout hrst kompostu a říct, co se stalo. Teče voda? Rozpadlo se to? Tohle je celý test, který u hromady dělají i dospělí.

Co v hromadě najdou

Žížaly, stonožky, larvy, brouky, občas slimáka. Platí u toho jedno pravidlo: co se najde, chvíli se to drží v ruce a pak to jde zpátky. Kompost není sbírka.

Právě žížaly, stonožky a larvy jsou ten důvod, proč z bioodpadu nakonec vznikne hlína. Bez nich by hromada jen ležela.

Kde je hranice

Ruce se po kompostu myjí, vždycky. Do kompostu nepatří maso, kosti ani výkaly, takže tam děti nic nebezpečného nehledají – a právě kvůli nim se ten seznam dodržuje. Sklo a ostré věci do hromady nepatří vůbec, a kdo kompostuje s dětmi, má o důvod víc si to hlídat.

Hry a omalovánky

V rámci projektu Od odpadu k životu vznikly kompostovací omalovánky a kompostovací hry. Třeba kompostovací detektiv. Zpestřete dětem povídání o kompostu hrou.

Jak si kompost nastavit tak, aby u něj děti mohly pomáhat, rozebíráme v poradně.