Autor: admin

  • Přírodní zahrada napříč celou osadou: na čem se muselo shodnout 57 zahrádkářů

    Přírodní zahrada napříč celou osadou: na čem se muselo shodnout 57 zahrádkářů

    Ekologický institut Veronica dal 2. května 2026 osadě Malina plaketu Přírodní zahrada. Nedostala ji jedna ukázková zahrádka na okraji, ale celá osada – všech 57. Tři pravidla proto platí na každém záhonu, i tam, kam si nikdo cizí nezajde.

    Tři podmínky, které platí všude

    Bez chemicko-syntetických pesticidů a herbicidů. Bez lehce rozpustných minerálních hnojiv. Bez rašeliny. Na těchhle třech věcech stojí certifikace celé osady a bez nich nemá cenu dokládat nic dalšího.

    Rašelina je z té trojice nejméně nápadná. Bere se z rašelinišť, která rostou tisíce let a znovu je nikdo nevypěstuje – a v pytli se substrátem ji člověk nehledá. Na Malině ji zastupuje vlastní kompost. Co z toho plyne pro uživatele zahrádek, je na stránce Pravidla osady.

    Kopretiny v květnatém trávníku mezi zahrádkami na Kraví hoře
    Kus trávníku, který se neseče do posledního stébla. Přesně tohle se v certifikaci dokládá jako květnatý trávník.

    Jak to vypadá, když se nestříká

    Přírodní zahrada neznamená nepořádek. Cesty jsou posečené, zeleninové záhony vedené v řádcích, ovocné stromy prořezané. Pestrost se pouští ze řetězu tam, kde nikomu nevadí: kus přirozené louky, květnatý trávník, hromada větví v koutě, kterou nikdo neodklidil, protože slouží jako úkryt pro řadu živočichů. Zahrádka bez chemie se od té stříkané pozná spíš čichem a sluchem než pohledem.

    Dvanáct prvků, které jsme doložili

    Plaketa se neuděluje za dobrý dojem. Osada k žádosti doložila dvanáct konkrétních prvků:

    • živý plot z planých keřů
    • květnatý trávník
    • přirozená louka
    • listnaté stromy
    • mimořádná stanoviště
    • květiny a trvalky
    • zeleninové záhony
    • ovocná zahrada
    • kompost
    • zadržování dešťové vody
    • mulčování
    • smíšená kultura

    Proč je to na osadě těžší než na jedné zahradě

    Na vlastní zahradě si člověk vystačí s dohodou se sebou. Na osadě se musí sejít 57 rozhodnutí a vydržet rok po roce. Všechny zahrádky se navíc mezi sebou neoddělují plotem, takže co udělá jeden, mají ostatní hned za sebou. Je to práce navíc – a taky důvod, proč tady plaketa neznamená jen ceduli na bráně.

    Kolik druhů se na Kraví hoře napočítalo

    Alena Klimešová spočítala v roce 2015 v diplomové práci na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity druhy na devíti zahrádkách na Kraví hoře. Našla 281 druhů cévnatých rostlin. V celém veřejném parku Kraví hora jich bylo 116.

    Roste tu koniklec luční český, který je v Česku silně ohrožený, dál koniklec velkokvětý, sněženka podsněžník, bledule jarní, modřenec chocholatý, ocún jesenní, rozchodnice růžová, netřesk výběžkatý, mateřídouška úzkolistá, dřín obecný a tis červený. Ke starým odrůdám patří jabloně, hrušně a sladkovišně.

    Otakárek sedí na dětské ruce na zahrádce v osadě Malina
    Motýl, který si sedne na ruku, je odpověď na otázku, k čemu je dobré nestříkat.

    Kam to míří dál

    17. července 2026 podala osada na Odbor životního prostředí brněnského magistrátu podnět, aby se Malina stala významným krajinným prvkem. Vyjádření zatím nemáme. Až přijde, napíšeme to sem.


    Jak přírodní zahradničení rozjet na vlastní zahradě, rozebíráme v poradně.

  • Kompost, který nesmrdí: šest věcí, na kterých to stojí

    Kompost, který nesmrdí: šest věcí, na kterých to stojí

    Na Malině se bioodpad nepálí ani neodváží. Osadní řád spalování zakazuje a kompostování ukládá, takže tráva, plevel a zbytky z kuchyně zůstávají na zahrádce a vracejí se do ní jako výživa. Stačí dodržet pár pravidel, aby to fungovalo.

    Poměr, na kterém to celé stojí

    Tři hrsti hnědého na jednu hrst zeleného materiálu.

    Zelené je tráva, plevel, zbytky ze zeleniny a ovoce, kávová sedlina. Tahle složka nese dusík a vodu. Hnědé je sláma, seno, suché listí, podrcené větvičky, karton bez lepicích pásek. To vše nese uhlík a drží v hromadě vzduch.

    Když kompost páchne po zkaženém, chybí mu hnědá složka. Když se v něm celé měsíce nic neděje a je vysušený na troud, chybí mu zelená část a voda. A pak je tu jedna věc, na kterou se zapomíná častěji než na poměr.

    Vzduch

    Hromada bez vzduchu se zapaří a začne kysele páchnout – místo kompostování hnije. Stačí ji dvakrát do roka přehodit vidlemi, na jaře a na podzim. Pokud hromadu skládáte od začátku, prostřídáváte vrstvy zeleného a hnědého a nechá ji volně stát, obejdete se i bez přehazování.

    Vrstva posekané trávy, listí a větviček na kompostu v osadě Malina
    Takhle vypadá dobře namíchaná hromada zblízka: nic v ní neleží slehnuté v jedné vrstvě.

    Vlhkost jako vyždímaná houba

    Jak poznáte, že má kompost tak akorát vody? Vezměte hrst kompostu a stiskněte ji v ruce. Když mezi prsty teče voda, je hromada příliš mokrá – přidejte suché listí nebo slámu a promíchejte. Když se hrst rozpadne a nedrží pohromadě, chybí voda. Správně vlhký kompost drží tvar a nekape.

    Co do kompostu nepatří

    Právě tenhle seznam rozhoduje o tom, jestli bude vše fungovat a jestli se vám na kompost nenastěhují hlodavci.

    • maso, kosti, mléčné výrobky a tuk
    • výkaly psů a koček
    • plevel s dozrálými semeny
    • sklo, plasty a lesklý potištěný papír

    Kdy je kompost hotový

    Vyzrálý kompost voní po lesní hrabance, jednotlivé zbytky se v něm nepoznají a hromada se scvrkla asi na třetinu. U hromady, kterou nikdo nepřehazuje, to trvá rok až dva. U přehazované a dobře namíchané to jde za jedno léto.

    Společný kompostér pro šedesát lidí a víc

    Kdo nemá na vlastní zahrádce místo, bude ho mít společné. 12. září 2026 od 9:00 do 17:00 stavíme na osadě komunitní kompostér počítaný nejméně na šedesát uživatelů a k němu informační tabuli o správném kompostování. Přiložit ruku může kdokoli, termín je na stránce Akce.

    Dva zahrádkáři skládají ohradu kompostu z dřevěných palet
    Ohrada z palet, kterou zvládnou dva lidé za odpoledne. Přední stěna se dělá odnímatelná, jinak se hromada nedá přehodit.

    Podrobnější rozbor kompostu, mulče a půdy najdete v poradně.

  • Dejte dětem u kompostu lopatku

    Dejte dětem u kompostu lopatku

    Na Malinu chodí žáci ze Základní školy a praktické školy Brno, Vídeňská. Kompost je pro děti vděčné místo: hromada se hýbe, hřeje a mění se v hlínu – a na rozdíl od záhonu se na ní nedá skoro nic pokazit.

    U kompostu se smí ušpinit

    Na záhon se nešlape, strom se neláme, kytky se netrhají. U hromady kompostu je to naopak: dítě tam může sáhnout rukou, něco vysypat, něco přehrabat, a nic tím nezkazí. Proto je to na zahradě první místo, kam ho můžete pustit samotné.

    Tři úkoly, které zvládne i tříleté dítě

    • Nosit. Kýbl se zbytky z kuchyně na hromadu. Krátká cesta a viditelný konec.
    • Lámat. Suché větvičky na kousky do délky prstu. Čím menší, tím rychleji se rozpadnou – a lámání je práce, u které dítě vydrží.
    • Zkoušet vlhkost. Stisknout hrst kompostu a říct, co se stalo. Teče voda? Rozpadlo se to? Tohle je celý test, který u hromady dělají i dospělí.
    Děti malují na velké plátno na trávě v zahrádkářské osadě Malina
    Když dětem na osadě dáte do ruky úkol, drží u něj dýl než dospělí u kávy.

    Co v hromadě najdou

    Žížaly, stonožky, larvy, brouky, občas slimáka. Platí u toho jedno pravidlo: co se najde, chvíli se to drží v ruce a pak to jde zpátky. Kompost není sbírka.

    Právě žížaly, stonožky a larvy jsou ten důvod, proč z bioodpadu nakonec vznikne hlína. Bez nich by hromada jen ležela.

    Dětská ruka drží velkého černého brouka nalezeného v kompostu
    Chvíli v ruce, pak zpátky do hromady. Na tomhle se dohodneme dřív, než se začne hrabat.

    Kde je hranice

    Ruce se po kompostu myjí, vždycky. Do kompostu nepatří maso, kosti ani výkaly, takže tam děti nic nebezpečného nehledají – a právě kvůli nim se ten seznam dodržuje. Sklo a ostré věci do hromady nepatří vůbec, a kdo kompostuje s dětmi, má o důvod víc si to hlídat.

    Hry a omalovánky

    V rámci projektu Od odpadu k životu vznikly kompostovací omalovánky a kompostovací hry. Třeba kompostovací detektiv. Zpestřete dětem povídání o kompostu hrou.


    Jak si kompost nastavit tak, aby u něj děti mohly pomáhat, rozebíráme v poradně.

  • Plaketa s ježkem (2026)

    Plaketa s ježkem (2026)

    Druhého května 2026 pověsila Malina na branku smaltovanou plaketu s ježkem. Certifikát Přírodní zahrada – a první celá zahrádkářská osada v Česku, která ho má.


    Plaketu uděluje Ekologický institut Veronica. Obvykle ji dostane jedna zahrada a jeden zahradník, který si za ni ručí. Na Malině jich je sedmapadesát. Certifikát tu neplatí pro ukázkový záhon u branky, ale pro celou osadu – od plotu k plotu, včetně cest a společných ploch.

    Tři podmínky, které se nedají obejít

    Přírodní zahrada stojí na třech zákazech. Musí platit všechny tři, jinak plaketa není:

    • Bez pesticidů. Žádné postřiky proti plevelu, plísni ani mšicím.
    • Bez lehce rozpustných minerálních hnojiv. Živiny se do půdy vracejí kompostem a mulčem.
    • Bez rašeliny. Ani v substrátu na výsevy – rašelina se těží z rašelinišť, která se za lidský život neobnoví.

    K tomu se hodnotí prvky, které v zahradě jsou. Malina jich má doložených dvanáct: živý plot z planých keřů, květnatý trávník, přirozenou louku, listnaté stromy, mimořádná stanoviště, květiny a kvetoucí trvalky, zeleninové záhony, ovocnou zahradu, kompost, využití dešťové vody, mulčování a smíšenou kulturu.

    Bílý zvonkovitý květ vykukující mezi loňským listím na jaře
    Sněženka podsněžník i bledule jarní tu doma jsou. Obě jsou chráněné a obě kvetou dřív, než se na zahrádkách začne kopat.

    Na plaketě je ježek. Na Malině taky

    Ježek na plaketě není ozdoba, je to zkouška. Kde se stříká, ježek nepřežije – živí se hmyzem, který postřik zabije jako první. Roman Švaříček popsal už v roce 2017, že tu vedle ježků žijí datli, kosi, sojky a ještěrky. Devět let nato je to černé na bílém i v certifikátu.

    Dvě stě osmdesát jedna druhů

    Alena Klimešová srovnala v diplomové práci na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity zahrádky na Kraví hoře s veřejným parkem hned vedle. Na devíti zahrádkách napočítala 281 druhů cévnatých rostlin. Na celé ploše parku Kraví hora jich bylo 116.

    Uzavírá to větou, kterou by si zasloužil přečíst každý, kdo někdy navrhoval nahradit zahrádky trávníkem: „Zahrádkářské osady představují pro ochranu a podporu biodiverzity v zastavěném území města větší potenciál a jejich význam může v této souvislosti převyšovat plochu veřejného parku.“

    Mezi tím, co na Malině roste, je koniklec luční český – silně ohrožený druh chráněný vyhláškou. Dál koniklec velkokvětý, bledule jarní, ocún jesenní, mateřídouška úzkolistá, netřesk výběžkatý, dřín obecný nebo tis červený. A staré odrůdy jabloní, hrušní a sladkovišní, které jinde v Brně nenajdete.

    Co to znamená pro obyčejné úterý na zahrádce

    Členská schůze schválila 23. dubna 2026 nový osadní řád – devět dní před tím, než přijela plaketa. Řád zákazy nepřepisuje do doporučení, píše je jako pravidla: bioodpad se kompostuje na vlastní zahrádce, spalovat se nesmí, dešťová voda zůstává na místě v sudech nebo dešťových záhonech. Ploty mezi zahrádkami nejsou žádné, u cest smí být plot nejvýš sto dvacet centimetrů vysoký, propustný a rozebíratelný.

    Kdo si chce na Malině vzít zahrádku, bere si s ní tohle. Není to o poznání těžší zahradničení – je to jiné rozvržení práce. Míň nákupů v hobbymarketu, víc kompostu.

    Proč to bylo potřeba právě teď

    V červenci 2026 podala osada na brněnský magistrát podnět, aby byla zapsaná jako významný krajinný prvek podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Vyjádření odboru životního prostředí zatím nemáme.

    Důvod je stejný jako v roce 2013 a v roce 2017. V Brně se projednává změna územního plánu, která u části pozemků na Kraví hoře prověřuje přechod z rekreační zeleně na zvláštní plochu pro rekreaci kvůli rozšíření sportovního areálu.

    V padesátých letech bylo na Malině povinné pěstovat heřmánek a odevzdávat ho. Dnes je povinné kompostovat. Sedmdesát tři let se tu drží stejná věc: půda, o kterou se někdo stará ručně, vydrží víc než půda, kterou nikdo nechce.

    Kompostér otevřený za plot

    Dvanáctého září 2026 vyrostl na Malině nový tříkomorový kompostér z opálených palet. Otevřený i lidem, kteří na osadu nechodí — kdo v okolí Kraví hory kompostovat nemá kam, může sem.

    Stavba tříkomorového kompostéru z opálených palet na osadě Malina 12. 9. 2026

    Naplňuje jednu z podmínek certifikátu Přírodní zahrada, který Malina dostala v květnu: bioodpad se nesváží pryč, zpracovává se na místě.

    Vedli to Mirek, Jarda a Martin. Pro děti byly připravené omalovánky a hravé kompostovací aktivity, na místě byl praktický průvodce kompostováním. Kolemjdoucí se ptali, jak si takový kompostér postavit u sebe — o to nám šlo.

    Akce patří do projektu Od odpadu k životu, který Malina realizuje se Zahradou 5 elementů.

  • Zase se scházíme (2023–2025)

    Zase se scházíme (2023–2025)

    „Každá ruka je vítána a práci najdeme pro každou generaci.“ Tak zněla pozvánka na první brigádu roku 2024.


    Rok 2023 v kronice chybí celý.

    Pak, jedenáctého března 2024, se objevil zápis, který zněl jinak než ty čtyři roky předtím: „Je potřeba po zimě upravit společné prostory, branku – po které se plno z lidí ptá –, a spousta dalšího. Každá ruka je vítána a práci najdeme pro každou generaci.“

    V dubnu byla členská schůze. V květnu jsme otevřeli branku při Víkendu otevřených zahrad a napřesrok, v květnu 2025, znovu.

    Pěšina k brance osady Malina, lemovaná růžemi a oranžovými aksamitníky
    Branka, po které se plno lidí ptá. Jednou za rok je otevřená pro všechny.

    Tři zápisy za dva roky. Na kroniku málo, na osadu dost: znamená to, že se zase scházíme, brigádničíme a jednou za rok pouštíme dovnitř Brno.

    A pak se to zlomilo

    Třiadvacátého dubna 2026 schválila členská schůze nový osadní řád. Devět dní nato přijela na Malinu plaketa Přírodní zahrada. O tom je poslední kapitola.

    Zahrádka se na Malině uvolní jen občas. Když se to stane, vybírá výbor z pořadníku – a do pořadníku se dá dostat jedním e-mailem.

  • První brigádnická akce pro rok 2024

    První brigádnická akce pro rok 2024

    První brigádnická akce letošní sezóny již má své datum. Je potřeba po zimě upravit společné prostory, branku – po které se plno z lidí ptá :), a spousta dalšího. Každá ruka je vítána a práci najdeme pro každou generaci. Těšíme se na každého jednoho z vás :)

  • Pak se ztišilo (2018–2022)

    Pak se ztišilo (2018–2022)

    Poslední Pod jednou oblohou bylo 6. září 2018. Za rok a půl přišla do kroniky věta o pěti slovech.


    Rok 2018 ještě vypadal jako ty předchozí. Na členské schůzi v dubnu bylo na programu GDPR, štěpkovačka, generátor elektřiny a herní prvky pro děti. V květnu se šlo na brigádu. Od konce června se každé úterý cvičilo – nejdřív jóga s Libuší Šamánkovou, v srpnu Falun Dafa s Petrem Bělousovem. Cvičení bylo zdarma a otevřené i veřejnosti.

    Pod jednou oblohou se scvrklo na pár čtvrtků. Šestého září četla Květa Oakland z nové sbírky Jarní obroda. Byl to poslední večer, který kronika zaznamenala.

    Cesta mezi záhony v osadě Malina, na jejím konci stojí modré včelí úly
    Včely se na Malině chovat smí. Jen o tom musí vědět výbor.

    V dubnu 2019 měla členská schůze na programu volbu nového výboru, kontrolní komise a zvýšení nájemného. V červnu jsme otevřeli branku při Víkendu otevřených zahrad.

    Pět slov

    Devatenáctého března 2020 se měl konat seminář Budoucnost zahradničení ve městě. Pozvali jsme na něj devátého. O dva dny později přibyl v kronice zápis, který má celý pět slov: „Všechny akce až do odvolání zrušeny.“

    Odvolání trvalo dva roky. Dvanáctého června 2022 se konal Den otevřené brány.

    Zahrádky se mezitím obdělávaly dál. Kronika o tom mlčí, protože ji nikdo nepsal – jenže zahrada nepočká, až se někdo dostane k počítači.