Výňatek z článku Kraví hora v čase od Mgr. Jiřího Duška, Ph.D.:
...Krátce poté se přistoupilo k parkovým úpravám — tradiční zemědělská velkovýroba byla definitivně zrušena, zůstaly jen menší zahrádky, nad Údolní a Grohovou byly ve svahu upraveny cesty a hustě rostoucí keře zde časem vytvořily romantická a někdy i roztomile ponurá zákoutí.
Vlastní příběh mají i rozsáhlé kolonie zahrádkářů, které po druhé světové válce zaplnily celou východní stranu Kraví hory. Ty první se podél ulice Tůmova objevily už ve třicátých letech dvacátého století, zbytek oblasti využíval především nedaleký Tomášský dvůr na ulici Veveří, pouze v oblasti dnešní Hvězdárny existoval menší upravený prostor, zárodek budoucího parku. K překotné expanzi zahrádkářů došlo až v padesátých letech 20. století, kdy zahrádky obklopily provizorní německé kasárny, využívané Československou lidovou armádou. Jako poslední odolalo heřmánkové pole podél ulice Žižkova, které bylo zabráno až na sklonku šedesátých let.
Zahrádky ve svých počátcích bývaly i jakýmsi společenským střediskem. Na bráně byla tabulka, kdy jsou veřejně přístupné, na prostranství ve střední části bylo pískoviště, houpačky, lavičky a dřevěný stánek s občerstvením. Daly se zde pronajmout tenisové kurty a návštěvníci si mohli kupovat nejrůznější zahrádkářské potřeby jako byl hnůj, stromky apod. V létě se zde pořádaly taneční zábavy s lampiony. Pro veřejnost se však definitivně uzavřely někdy v 50. letech dvacátého století a klíč pak dostali jen členové Svazu zahrádkářů...
Celý článek i s fotografiemi najdete zde: