Ekologický institut Veronica dal 2. května 2026 osadě Malina plaketu Přírodní zahrada. Nedostala ji jedna ukázková zahrádka na okraji, ale celá osada – všech 57. Tři pravidla proto platí na každém záhonu, i tam, kam si nikdo cizí nezajde.
Tři podmínky, které platí všude
Bez chemicko-syntetických pesticidů a herbicidů. Bez lehce rozpustných minerálních hnojiv. Bez rašeliny. Na těchhle třech věcech stojí certifikace celé osady a bez nich nemá cenu dokládat nic dalšího.
Rašelina je z té trojice nejméně nápadná. Bere se z rašelinišť, která rostou tisíce let a znovu je nikdo nevypěstuje – a v pytli se substrátem ji člověk nehledá. Na Malině ji zastupuje vlastní kompost. Co z toho plyne pro uživatele zahrádek, je na stránce Pravidla osady.
Jak to vypadá, když se nestříká
Přírodní zahrada neznamená nepořádek. Cesty jsou posečené, zeleninové záhony vedené v řádcích, ovocné stromy prořezané. Pestrost se pouští ze řetězu tam, kde nikomu nevadí: kus přirozené louky, květnatý trávník, hromada větví v koutě, kterou nikdo neodklidil, protože slouží jako úkryt pro řadu živočichů. Zahrádka bez chemie se od té stříkané pozná spíš čichem a sluchem než pohledem.
Dvanáct prvků, které jsme doložili
Plaketa se neuděluje za dobrý dojem. Osada k žádosti doložila dvanáct konkrétních prvků:
- živý plot z planých keřů
- květnatý trávník
- přirozená louka
- listnaté stromy
- mimořádná stanoviště
- květiny a trvalky
- zeleninové záhony
- ovocná zahrada
- kompost
- zadržování dešťové vody
- mulčování
- smíšená kultura
Proč je to na osadě těžší než na jedné zahradě
Na vlastní zahradě si člověk vystačí s dohodou se sebou. Na osadě se musí sejít 57 rozhodnutí a vydržet rok po roce. Všechny zahrádky se navíc mezi sebou neoddělují plotem, takže co udělá jeden, mají ostatní hned za sebou. Je to práce navíc – a taky důvod, proč tady plaketa neznamená jen ceduli na bráně.
Kolik druhů se na Kraví hoře napočítalo
Alena Klimešová spočítala v roce 2015 v diplomové práci na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity druhy na devíti zahrádkách na Kraví hoře. Našla 281 druhů cévnatých rostlin. V celém veřejném parku Kraví hora jich bylo 116.
Roste tu koniklec luční český, který je v Česku silně ohrožený, dál koniklec velkokvětý, sněženka podsněžník, bledule jarní, modřenec chocholatý, ocún jesenní, rozchodnice růžová, netřesk výběžkatý, mateřídouška úzkolistá, dřín obecný a tis červený. Ke starým odrůdám patří jabloně, hrušně a sladkovišně.
Kam to míří dál
17. července 2026 podala osada na Odbor životního prostředí brněnského magistrátu podnět, aby se Malina stala významným krajinným prvkem. Vyjádření zatím nemáme. Až přijde, napíšeme to sem.
Jak přírodní zahradničení rozjet na vlastní zahradě, rozebíráme v poradně.