Zahrádky na Kraví hoře začínaly jako společenské středisko s houpačkami a stánkem s občerstvením. Pak se brána zamkla a klíč dostali jen členové svazu. Malina se k otevírání vrátila po šedesáti letech.
Osadu založili na podzim 1953. Vypráví se tu, že zahrádku dostali lidé, kterým tu jejich vzala stavba bytů pro vojáky na Kounicově. Dostali svah a začali znovu.
Brzy jich bylo hodně. Jiří Dušek popisuje v textu Kraví hora v čase, že se zahrádkáři v padesátých letech rozlezli po celé východní straně kopce a obklopili provizorní německé kasárny, které tehdy užívala Československá lidová armáda. Jako poslední odolalo heřmánkové pole podél Žižkovy – zabrali ho až na sklonku šedesátých let.
Tehdejší zahrádky na Kraví hoře fungovaly podle Duška jako společenské středisko. Na bráně visela tabulka s časy, kdy jsou přístupné veřejnosti. Uvnitř bylo pískoviště, houpačky, lavičky a dřevěný stánek s občerstvením. Daly se pronajmout tenisové kurty, koupit hnůj nebo stromky, v létě se konaly taneční zábavy s lampiony. Někdy v padesátých letech se to zavřelo. Klíč dostali už jen členové Svazu zahrádkářů.
Malina mezitím rostla. V roce 1965 tu bylo sto devadesát pět zahrádek. Pak se na Kraví hoře začal stavět bazén a zůstalo jich sedmapadesát – tolik, kolik jich je dodnes.
Pěstovaly se jahody, meruňky, jablka a rybíz. Co se nesnědlo, šlo do dětského domova Dagmar v Žabovřeskách. Heřmánek byl povinný: sbíral se a odevzdával. Prvním předsedou osady byl pan Pospíšil.
Šedesát let, ze kterých nemáme skoro nic
V lednu 2015 jsme na web dali prosbu: „Rádi bychom založili historickou fotogalerii naší ZO Malina. Nemáme však žádné fotografie starší tří let.“ Kronika proto začíná až rokem 2013.
Kdo má doma starší fotku Maliny, pořád se může ozvat na osadamalina@gmail.com. Nejstarší, co v kronice zatím je, jsou stromy – ty tu stály dávno předtím, než někdo vytáhl foťák.